Pochod proti diabetu

Dnes se konal na 85 místech v ČR už 6. ročník Pochodu proti DIABETU.
Protože to bylo v podvečer, šli jsme se projít městem, divadlo a hrad byly ve znamení Světového dne diabetu nasvíceny na modro, byl to fakt pěkný pohled.



Šlo se jen kousek, moc lidí tam fakt nebylo, ale aspoň jsem si cvakla zase po dlouhé době fotku večerního města.

Dědeček

Dnes dopoledne zemřel ve věku nedožitých 82 let manželův tatínek :-(

Až umru, nic na tomto světě
se nestane a nezmění,
jen srdcí několik se zachvěje
v rose jak k ránu květiny.

Jiří Wolker

Je tři dny po Dušičkách, bylo to náhlé, dožil se sice krásného věku, ale... smrt je prostě vždycky tak strašně definitivní... :-(

První sníh

A je to tady :-) Ráno jsem se probudila a venku nádherně bílo... samozřejmě to nevydrží, to je mi jasný, ale jednu rychlo dokumentační fotečku jsem musela cvaknout :-)



...a padá... a padá...

Listopadová neděle

Tak už začíná předposlední měsíc roku - listopad.
Venku škaredě, mlha, velká zima...
Jsme doma, pořád marodím, takže koukáme na telku a tak.

Dušičky

Byli jsme na hřbitově, jeli jsme až pozdě večer, byli jsme tam kolem 18. hodiny... za hodinu měli zavírat. Na celém rozlehlém hřbitově jsme potkali asi 2 dvojice lidí, měla jsem zvláštní pocit... ty rozsvícený světýlka svíček všude kolem, to byla nádhera, ale jinak, nic moc atmosféra, bylo to smutné, děsivé, prostě dušičkové...

Vždycky, když tam přijdu a vzpomínám na své blízké, kteří tu už nejsou a moc mi chybí, mám takový zvláštní pocit a vždycky si uvědomím, jak je ten život krátký a pomíjivý a jak si ho kolikrát zbytečně kazíme...

Jednání

Absolvovala jsem zase jedno "jednání!, na kterém mi záleželo...
Ale nedopadlo to.

Citrónový koláč

Na BC jsem zase objevila jeden recept, který mě zaujal. Diny pekla svůj "Citronový koláč", takže mě navnadila a pustila jsem se do něj taky.



Napoprvé se mi těsto nepovedlo, chytře jsem si chtěla ušetřit práci a mixovala vše v robotu, no, příště nebudu tak líná.

Zuby naposledy

Ráno jsem vyfásla další antibiotika, ty první na týden nezabraly, tak jsem dostala 7 denní + nějaký odkašlávadla a rozšiřovadla průdušek.

Odpoledne k zubařovi, finální práce, další až po novém roce - preventivní prohlídka, uf, jsem ráda, že to mám za sebou.

Celý den lije a lije a lije, fakt pravé dušičkové počasí.

Změna času

Začíná zimní čas. V noci se posunuly hodiny o hodinu nazpět, takže když nás ráno vzbudil soused nad námi nějakým klepáním nebo čím, tak na hodinách bylo 6.40 :-(((

Celý den byl super dlouhej, ta hodina se nezdá, ale připadá mi, jakoby se čas prodloužil aspoň o tři :-)))

Nic jsme nedělali, jen tak lelkovali...

Kino 3D

Minulý týden jsme chtěli jít i s děckama na 3D film Nezvratný osud 4. Jenže nám to nějak zdravotně nevyšlo, takže jsme se vydali sami až dnes.
Bylo to naprosto super, neskutečný zážitek, ani ne tak ten děj, ten je podobnej, jako v 1-3, ale to prostorové provedení. Bojím se, že normální kino nás už moc nezaujme :-))

Před kinem jsme se stavili v C&A, jen tak na kukandu a nakonec jsem dostala krásnou halenku.



Prostě to byla super sobota.

Srazík

Asi před měsícem jsem dostala pozvánku na dnešní srazík ze základky. Ani snad nebudu psát po kolika letech :-)))

Nejdřív jsem myslela, že ani nepůjdu, ale pak jsem si řekla, že to na chvilku zvládnu, zvědavost na spolužáky zvítězila nad nemocí a leností, dala jsem se trošku do kupy a vyrazila.

Bylo nás tam asi 17, jednu spolužačku jsme vůbec nepoznali, byla prý hodně nemocná, moc zhubla a měla na hlavě paruku. Ale neskutečně jí to slušelo, tak snad se to už v dobré obrací.

Foťák jsem samozřejmě nechala doma...

A zase jeden den za námi...

Pořád ještě nejsem v pořádku, není mi nic moc, kašel se vůbec nelepší, bolí mě hlava... ale snad se to zlepší.

Středa

Takový nijaký, teda vlastně úplně obyčejný den.

Odlet

Vstáváme v 5.05 a odvážíme děcka na Student Agency, v 6.00 jim to jede.
Po cestě prý byla menší zácpa, ale v 10 byli na letišti a v 11.10 jim letělo letadlo.

Doletěli dobře, je tady zase prázdno... a smutno...

Nemoc

Tak už zase se mi vrátilo moje přecházení nemoci v září. Tentokrát už je to na antibiotika.



Děcka už se balí, přijeli se rozloučit i mladí, už je to smutný.

Kulíšci u nás

Děcka jeli za kámošema a ke Kaččiné mamce a my jsme měli na návštěvě zase Kuč i s klukama. Byli tady celé odpoledne, pěkně jsme se zase vyblbli.



Oba jsou čím dál víc kouzelnější, jsou to andílci s ďáblíkama v očích, Daniel se nádherně rozmluvil, hodně pochytil od Davida, je s nima fakt sranda a jsou na umuchlání :-))

Bowling

Měli jsme na dnešek objednanou bowlingovou dráhu, takže jsem nechtěla trhat partu a nadopovaná lékama a kapičkama jsem vyrazila se všema.



Nakonec to bylo super, že jsme si i původně objednanou hodinku protáhli hned na dvě hoďky. Pak jsme ještě zajeli do hospůdky a zahrát si tam naši další oblíbenou hru, kterou jsme už fakt dost dlouho nebyli hrát. Dokonce se nám i všem dařilo :-)))