čtvrtek 2. dubna 2015

Sophinka u pana doktora

Nastal den "D" - důležitý den pro naši kočičku. Má 10 měsíců a nedá se nic dělat, musíme na kastraci.

Ráno jsme ji naložili do přepravky a odvezli k vetovi. kde si ji nechali na zákrok. Slzy jak hrachy se mi koulely po tváři... Ve 4 odpoledne jsme si ji vyzvedli, ještě skoro pod narkózou, netečnou, doma jsme jí otevřeli přepravku, motala se chudinka strašně. Vzala jsem si ji na klín, zakryla dekou a ona nehnutě spala celé 2 hodiny, pak se probudila, šla na záchůdek, napila se, najedla a spala až do rána.

Vypadala, že si rány vůbec nevšímá, celý týden nás udržovala v pocitu, že se nic neděje. V neděli jsem si ji vzala do náruče a zdálo se mi, že s jizvou něco je. A taky že jo, hned k doktorovi, ránu si totiž rozlízala a 2 stehy vykousala :-( Takže injece s antibiotiky, prášky na týden s sebou domů, ránu hluboce vyčistit a nasadit límec. Kdybychom to udělali hned, nemuseli jsme si prodloužit trápení o dalších 12 dnů.

Skro nejedla, nepila, jen pořád ležela, hodně jí to vadilo, byla smutná, netečná... Navíc nastával 2x denně každodenní boj, jak do ní dostat prášek... Bylo mi jí líto, po 3 dnech jsme šli na vytáhnutí zbylých steů a dostali nařízeno, že ještě min. týden musíme pokračovat v léčbě.

No ale po týdnu se vše zahojilo, Sophinka se na nás přestala zlobit a je z ní veliká úžasná slečna :-)

Za odměnu a za trápení dostala veliké nové škrabadlo (kterého si dalších 14 dnů vůbec nevšímala),


ale včera už v něm začala bydlet :-)



A dnes už z něj pomalu nesleze :-)


Žádné komentáře: